Kyhanka sivolistá patří do čeledi Ericaceae – vřesovcovité. Tato stálezelená rostlina je rozšířena v Severní Americe, ale daří se jí i v Evropě, přičemž areál výskytu sahá až po oblasti západní Sibiře. Rostlina se hojněji vyskytuje v Čechách, na Slovensku jde spíše o roztroušené lokality. Ve volné přírodě roste na rašeliništích a v kyselých, vlhkých půdách.

Kyhanka sivolistá se vyznačuje nízkým, kompaktním vzrůstem. Dospělá rostlina dorůstá do výšky 20–30 cm. Zaujme na líci tmavě zelenými a na rubu až stříbrnými, čárkovitými listy podlouhlého tvaru, které na první pohled tak trochu připomínají listy rozmarýnu. Kyhanka sivolistá vytváří úhledné, poléhavé keříky, které jsou od května až do června obsypané záplavou drobných bledě růžových květů.

Kyhanka sivolistá v zahradě:

•    Působivá ve skalce, na záhoně i ve vřesovišti.

•    Společnost jí mohou dělat azalky japonské, rododendrony, kapradiny nebo vřesy.

•    Zaujme v podrostu okrasných dřevin.

•    Vysazena v nádobách bude atraktivní ozdobou balkonů i teras.

•    Ideální pro zahrady ve venkovském a přírodním stylu.

Návod na pěstování:

Kyhanka sivolistá upřednostňuje polostín, ale v dostatečně vlhké půdě jí nebudou překážet ani slunečnější polohy. Tak jako ve volné přírodě, i při pěstování v zahradě jí dopřejte dobře propustné, mírně vlhké až vlhké, kyselé půdy. Totéž platí pro pěstování v nádobě. Nezapomeňte proto použít substrát určený pro kyselomilné rostliny a bez povšimnutí nenechte ani štěrkovou vrstvu. Štěrková vrstva bude plnit drenážní funkci.

Součástí péče je pravidelné zavlažování, vlhkost pomůže rostlině udržovat vrstva mulče. Kyhanka ocení také příležitostné přihnojení. Vyhněte se ale hnojivům s vysokým obsahem dusíku a raději používejte hnojiva určena pro vřesovištní rostliny. Rostlina je v našich klimatických podmínkách mrazuvzdorná do -28 °C a nevyžaduje zimní ochranu.