Azalka japonská patří do čeledi Ericaceae – vřesovcovité. Pochází z téže botanické rodiny jako rododendron, přesto můžeme najít několik odlišností. Azalky jsou menší vzrůstem, mají odlišné listy a jsou mezi nimi i jiné rozdíly. Azalka japonská pochází z Dálného východu, ale dnes se dá pěstovat v téměř každé zahradě. Vnáší do ní život, barevnost a k nepoznání změní i to nejfádnější prostředí.

Tato slova samozřejmě platí i pro kultivar 'Heidi'. Azalka japonská 'Heidi' v ničem nezaostává za jinými odrůdami a vytváří atraktivní, přízemní keře s lesklými, tmavě zelenými listy, které jsou v dubnu a květnu obsypané vizuálně efektními bílými květy s růžovou kresbou. Dospělá rostlina dorůstá do výšky 50 až 80 cm.

Azalka japonská v zahradě:

•    Vynikne v podrostu vyšších dřevin i jako solitér.

•    Přitažlivá v zahradních nádobách.

•    Pěkně vypadá v kombinaci s bohyškami, rododendrony a kapradinami.

•    Zkrášlí balkóny a terasy.

•    Uplatní se ve skalkách, záhonech i ve vřesovištích.

•    Ideální pro zahrady v japonském stylu. Vhodná pro moderní kompozice.

Návod na pěstování:

Azalka japonská má v oblibě polostín. Dopřejte jí humózní, dobře propustné, mírně vlhké až vlhké zahradní zeminy. Optimální jsou kyselé půdy s pH mezi 4,5 a 6,0. Nedaří se jí v těžkých, jílovitých a špatně odvodněných zeminách. Pokud chcete pěstovat azalky v nádobách, použijte substrát určený pro kyselomilné rostliny. Při výsadbě azalky vykopejte dostatečně velkou jámu (minimálně 2x větší než je její kořenový bal) a na dno nasypte trochu štěrku. Štěrková vrstva bude sloužit jako drenáž.

Azalka japonská vyžaduje pravidelné zavlažování. Vhod jí přijde také přihnojení. S hnojením to nepřehánějte, používejte speciální hnojivo pro azalky, nebo hnojivo určené pro vřesovištní rostliny. Azalky prakticky nepotřebují prořezávání, ale pro udržení tvaru nebo velikosti můžete udělat řez hned po odkvětu. Azalka japonská je v našich podmínkách mrazuvzdorná, mladší rostliny však pro jistotu chraňte před mrazy vrstvou mulče nebo netkanou textilií.