Velmi atraktivní plnokvětá azalka s pozdním termínem kvetení. Z růžových poupat se od konce května do poloviny června rozvíjí květy s měňavým zbarvením. Barva přechází od jemně meruňkové po krémově žlutou s růžovým nádechem. Lehce voní. Květy o průměru 5 cm jsou tvořeny z 9-12 zvlněných okvětních lístků se stočenými špičkami. Nahloučeny jsou po 7-8 do polokulovitých květenství o průměru 9 cm. Krásu květů podtrhují bronzově rašící listy. Rozvinuté listy jsou až 10 cm dlouhé, sytě zelené, na podzim zbarvují do vínových a červených tónů. Koncem listopadu opadávají. Vitální odrůda se široce vystoupavým habitem a středně bujným růstem. V 10 letech dosahuje výšky 180 cm a šířky 180 cm. Mrazuvzdorná je do −25 °C.

Americká odrůda, kterou vyšlechtil C. Cannon.Řadíme ji do čeledi Ericaceae – vřesovcovité.

Azalka opadavá v zahradě:

• vejde se i do malé zahrady,

• vhodná na slunce i do lehkého stínu vzrostlých stromů,

• ve výsadbě ji pěkně doplní dřeviny kvetoucí brzy na jaře jako magnolie, kdoulovec či vilín,

• osvědčená je i kombinace s rostlinami s odlišným tvarem, texturou či barvou listů jako japonský javor, kalmie či pieris.

• vysázet je možné i cibuloviny, bohyšky či sasanky.

Návod na pěstování:

Vyberte vhodné místo pro výsadbu. Azalce se daří na slunci, v dobře odvodněné, humózní, vlhké a kyselé půdě. Výsadbová jáma pro azalku by měla být 2–3× širší než velikost balu rostliny. V těžších půdách je nezbytná drenáž. Před výsadbou je dobré na několik minut namočit bal rostliny do vody. Můžete navíc podpořit ujmutí azalky aplikací mykorhizních hub na kořeny. Vysazujte mělce do substrátu s vysokým podílem rašeliny (50–70 %). Po výsadbě přiměřeně zalijte. V sušším období je optimální zálivka jednou až dvakrát týdně. (Vhodné množství zálivky spočítáte jako 1,5 násobek objemu květináče, ve kterém jste azalku zakoupili). Závěrečné zamulčování slabou vrstvou odleželé borové či smrkové kůry, pomáhá udržet vlhkost, potlačí růst plevelů a v létě omezí přehřívání půdy. 

Pro zdravý růst a bohaté kvetení je nezbytná správná výživa rostlin v následujících letech. Na začátku dubna je možné hnojení rohovinou, která je zdrojem dusíku na celou sezónu. Po odkvětu pak přihnojení rozpustným či granulovaným hnojivem pro vřesovištní rostliny. Alternativou je použití hnojiv s pomalým uvolňováním (např. Osmocote Rhododendron, Silvamix Rhododendron) na jaře. 

Bezprostředně po odkvětu je vhodné opatrně odstranit květenství, aby se rostlina nevysilovala tvorbou semeníků a bohatě nasadila květy do příští sezóny. Pravidelný střih opadavých azalek není vhodný. Občasné dotvarování či prořezávání rostlin je možné provést brzy na jaře.

Všechny části rostliny jsou při požití jedovaté.