Dřišťál bradavičnatý je pomalu rostoucí okrasný neopadavý keř se zelenými listy známý i pod jménem Berberis verruculosa. Rostlina je součástí čeledi Berberidaceae – dřišťálovité. Původní odrůda pochází ze západní Číny (Gansu, Sichuan, Yunnan). Dřišťál bradavičnatý je stálezelený kompaktně rostoucí keř až 1,5 - 2 m vysoký s obloukovitě ohnutými trnitými větvemi. Během jara a léta tvoří jemně zelené listy se skvrnami smetanové barvy oválného až vejčitého tvaru.

Listy se vytvářejí v paždí trnů a později, přibližně v polovině podzimu, přecházejí do červena. Mladé lístky mají sytě růžovou barvu. V květnu kultivar vytváří nevýrazná květenství světle žlutých miskovitých květů s výraznou vůní, ze kterých po čase dozrávají drobné modročerné bobule. Květy jsou zlatožluté, bobule jsou tmavě modré, téměř černé.

Dřišťál bradavičnatý v zahradě

·         Pěstuje se jako stříhaný nebo volně rostoucí živý plot.

·         Používá se k olemování cestiček a chodníků.

·         Své místo si najde i ve skalce.

·         Doplní jednoduché i míchané zahradní kompozice.

·         Ideální je kombinace s okrasnými travinami.

Návod na pěstování

Dřišťál bradavičnatý upřednostňuje polostín a dobře chráněné teplé polohy. V silnějších zimách namrzá, ale později na jaře znovu vyraší, protože velmi dobře regeneruje. Je to ten druh rostliny, který nevyžaduje zvláštní péči. Nejčastěji ho sázíme na slunné, případně polostinné místo. Je třeba ale myslet na to, že na stinném místě se listy zbarví jen velmi slabě.

Dřišťál má rád dobře propustnou, výživnou, a přitom mírně vlhkou půdu. Nejlépe mu vyhovuje mírně kyselé pH. Půdu v ​​okolí rostlin nepřeléváme. Jarní řez k omlazení rostliny a odstranění suchých, poškozených a chorobami napadených výhonů provádíme ideálně v březnu.