Angrešt se hodí do polostínu i malých zahrad

Česká chlupatka má velkou tradici

Angreštu se u nás lidově říkalo srstka, chlupatka nebo kudláčky. Dostal se k nám už v 16. století z Anglie, ale svůj opravdový šlechtitelský vzestup zažil před druhou světovou válkou. Tradičně se u nás pěstoval a šlechtil v okolí Nového Bydžova a Mladé Boleslavi. Místní produkce byla natolik vyhlášená, že se české stromkovité angrešty postupně rozšířily až do Německa. 

Pro chladnější oblasti i polostinné zahrady

Angrešt patří k vůbec nejméně náročným bobulovinám. Nevadí mu polostín, snese pěstování v chladnějších oblastech a na jaře ho rozhodně nepřekvapí mrazíky. Jeho stromky i keře jsou dlouhověké – některé vám budou dobře plodit i dobrých třicet let. Plody angreštu rostou na loňských a starších výhonech.

Odplevelení stanoviště a řádné mulčování

Chcete-li angrešt podpořit v růstu, pořádně odplevelte jeho okolí. Rostlině velmi pomůže také mulčování organickým materiálem – zabrání růstu plevele, zadrží vláhu v půdě a postupně se rozloží, takže angreštu dodá také živiny. Angreštu se nedaří v příliš suchých a kyselých půdách, také mu nevyhovuje přemíra dusíku. Naopak má rád půdy s vysokým obsahem draslíku a hořčíku.

Stromkovitý angrešt

Stromky na kmínku se hodí zejména do menších zahrádek, kde potřebujete drobné ovoce a zeleninu dobře rozvrhnout na několik metrů čtverečních. Pod stromky angreštu můžete totiž zasadit další plodiny – dobře se tam bude dařit jahodám i některým druhům mělce kořenící zeleniny.

Keřový angrešt

Keře představují tradiční variantu, kterou znáte z venkovských i moderních zahrad. Jejich výhodou je hojnější úroda oproti stromkovité variantě.

Pramen zdraví ze zahrady

Plody angreštu obsahují velké množství vitamínů A, B a C, minerály i vlákninu. Zdravé bobule mají vysoké hodnoty nenasycených mastných kyselin, proto má angrešt blahodárný vliv na srdce a cévy.