Co dělat na zahradě v srpnu?

V srpnu je ideální čas na založení nového jahodiště

Jahody patří v zahradě k nejoblíbenějším plodinám – červené sladké plody chutnají dětem i dospělým, ne náhodou byly v dřívějších dobách jahody považovány za královské ovoce. Jahody jsou nejen chutné, jsou i zdravé – v obsahu vitamínu C se vyrovnají citrusům, mají málo cukrů a hodně vlákniny.

Plánujete nové jahodiště? V srpnu je na něj ideální čas – jahody do zimy dostatečně zakoření. Ať budete jahody pěstovat v řádcích, hrůbcích nebo na vyvýšeném záhonu, držte se několika základních pravidel:

• S přípravou půdy začněte několik dnů před samotnou výsadbou. Půda mírně slehne, odstraní se vzduchové kapsy, jahody se lépe ujmou.
• Zbavte záhon všech plevelů a pečlivě jej nakypřete, do půdy přidejte cca 5 cm dobře vyzrálého kompostu nebo hnoje (může být i peletkovaný).
• Pro mírné okyselení, které jahody vyžadují, do půdy jemně zapracujte kávovou sedlinu, která dodá i draslík.
• Nové jahodiště by mělo být na slunci alespoň 6 hodin denně, některé odrůdy tolerují i polostín.
• Jílovité půdy zkuste provzdušnit pískem nebo perlitem, v těžkých půdách obecně doporučujeme pěstovat jahody v hrůbcích a mulčovat je dostatečně organickým materiálem.
• Omezení růstu plevelů zajistí použití nepotištěného kartonu – položte jej na záhon, vyřízněte otvory pro jahody, zasaďte je, zamulčujte slámou a pořádně prolijte.
• Jak hustě jahody sázet? Minimálně do sponu 30 cm, 45 cm je ale lepší. Příliš hustá výsadba může být spouštěčem šíření chorob a škůdců.
• Před samotnou výsadbou ponořte sazenice i s kontejnery do vody, kořeny nasají vláhu a lépe zakoření.
• Výsadba? Rostlinu vezměte za srdéčko (střed sazenice, ze kterého vyrůstají nové listy), vložte do předem připravené jamky a opatrně přihrňte zeminu, ideálně tak, abyste kolem rostliny vytvořili hrůbek. Pozor, střed srdéčka musí zůstat nad úrovní půdy!

Co dalšího dělat v srpnu v okrasné a užitkové zahradě?

V srpnu je čas na pozdní řez podzimních a zimních jabloní a hrušní, vhodné je prořezat (prostřihat) i přehuštěné odplozené keře bobulovin (rybíz, angrešt, josta) a borůvek. U rybízu a angreštu odstraňte výhony staré 4-5 let, rostliny opatrně okopejte a přihnojte kompostem nebo kravským hnojem. Borůvky přihnojte rohovinou.

Péči potřebují také jednouplodící maliny, u těch odstraňte odplozené výhony. Pozornost věnujte i ostružiníkům – ty většinou plodí spíše na loňských výhonech (důležité je kvůli tomu znát odrůdu, kterou pěstujete a její specifika ohledně řezu). Po sklizni tedy můžete zastřihnout vzpřímeně rostoucí odrůdy. těsně nad zemí.  Ponechte jen ty nejsilnější jednoleté výhony.

V srpnu také seřízněte odkvetlé levandule, nad 3 nebo 4 listem zaštípněte letošní výhody vistárií – v příštím roce nasadí více květů.  Vhodný čas je i pro tvarování živých plotů z listnáčů (zasahujte pouze do letošních výhonů), jehličnany v živých plotech je možné tvarovat a řezat neomezeně.

Pečlivě také odstraňujte odkvetlá květenství - některé druhy tím povzbudíte k dalšímu kvetení. Především včas odstraňujeme odkvetlé květy u letniček. Pokud to neuděláme, budou se soustředit víc na tvorbu semen a pokvetou výrazně méně. Řezem ošetřete i příliš bujně rostoucí trvalky.

Liliochvostec, kosatce, pivoňky – u těchto druhů je v srpnu vhodný čas pro dělení starších rostlin. U pivoněk dejte pozor, aby nebyly pupeny na kořenovém krčku hlouběji než 3 cm v zemi, v opačném případě se nedočkáte v další sezóně květů. Ještě připomeňme, že pivoňky si obecně s kvetením dávají na čas, většinou začínají kvést až po 3-4 letech

Kosatce je vhodné vždy jednou za tři roky po odkvětu dělit (odstraníme starší části oddenků) a vyměnit jim půdu. Při výsadbě je zasaďte mělce ve sponu 30-40 cm, vrchní část oddenků by měla zůstat obnažena. Po vysazení je také dobré zkrátit listy na polovinu.

Narcisy – po čtyřech až pěti letech je vhodné vyjmout cibule z půdy, a to nejlépe nyní v srpnu. Trsy cibulí opatrně vykopněte a rozdělte, je možné je ihned opět vysadit. Před výsadbou na stejné místo obohaťte půdu bohatou vrstvu kompostu. Po výsadbě narcisy dostatečně zalijte.

Jak, co a čím hnojit v srpnu? Ani v srpnu nezapomeňte na dostatečnou zálivku

Přestáváme s hnojením dřevin - pozdě narostlé nové výhony by nemusely do zimy stihnout dostatečně vyzrát a hrozilo by namrznutí.  Postupně také začněte používat hnojiva s nižším obsahem dusíku a spíše dodáváme fosfor a draslík. Mladé stromky se doporučuje na sklonku léta přihnojit hořečno-draselným hnojivem, zvýšíte tím jejich odolnost vůči chorobám a škůdcům i poškození mrazem. Stále také přihnojujte plodovou zeleninu náročnou na živiny – rajčata, okurky, dýně, melouny a další.

Borůvky, rododendrony a hortenzie v srpnu ocení bohatou zálivku, stejně tak kaliny, rodgersie a růže. Pokud je srpen suchý a prší jen výjimečně, dopřejte zálivku i stromům a trvalkám. Vhodnou dávkou je alespoň 10 litrů na metr čtvereční, lepší je přitom zalévat méně často (1–2× týdně) velkým množstvím vody, aby se dostala hlouběji do půdy.