Doma v zahradě, doma v kuchyni – s čerstvě natrhaným voňavým rybízem

Zpracovat rybíz do posledního hroznu (a dokonce i listu)

Otrhávání rybízových keřů byla oblíbená dětská kratochvíle leckoho z nás. Svačilo se po celý rok na zahradě – jenom v každém měsíci u jiného keře či stromu. A jestli byly naše babičky a maminky na něco opravdovými expertkami, tak to bylo zpracování všeho dostupného. Rybíz uměly vymáčknout opravdu do poslední kapky. Nejlepší je samozřejmě rybíz čerstvý, který můžete v lednici či ve sklepě skladovat až 6 týdnů. Dobré je vybrat si k výsadbě jednotlivé odrůdy tak, aby vám dozrávaly postupně – od konce června až třeba do poloviny srpna. V srpnu potom rybízové šťávy a pokrmy nahradíte těmi višňovými. Rybíz můžete zastudena využít do šťáv a marmelád – při šetrnějším způsobu zpracování v něm zůstane více cenných látek a vitamínů. Oblíbené jsou také rybízové kompoty, které můžete využívat v kuchyni všude tam, kde běžně používáte brusinky – ke svíčkové, smetanovým omáčkám nebo sladkým salátům. Listy rybízu můžete nasušit na čaj, který vám slunečné letní dny připomene i uprostřed zimy.

Všelék plný vitamínů

Bobule rybízu obsahují vitamín C, B1, B2, B3, B5, B6, provitamín A, vápník, železo, draslík a zinek. Nejbohatší zásobárnou vitamínu C je černý rybíz, který ho obsahuje třikrát více než červený a bílý. Ovšem k pokrytí vaší optimální dávky vitamínu C denně, stačí asi 40 kuliček červeného či bílého rybízu. Šťávy ze všech druhů rybízu snižují horečky a posilují organismus proti nachlazení a chřipce. Pomohou při rekonvalescenci po nemoci a jsou zdravé i pro děti. Rybíz pomáhá při křehkosti cév, křečových žilách, ale také při poruchách zraku nebo očích unavených třeba od koukání do počítače.

Výsadba rybízu

Nejvhodnějším obdobím pro výsadbu rybízu je jaro a podzim. Kontejnerované sazenice ale můžete sázet během celé sezony, včetně léta. Keře se sázejí ve vzdálenosti od 1 do 1,5 metru podle odrůdy. Při jarní výsadbě ponechte keřům tři až pět výhonů a zkraťte je na dvě až tři očka. Řada odrůd červeného i bílého rybízu je samosprašná, ovšem i tak se doporučuje vysazovat společně alespoň dvě současně kvetoucí odrůdy. Méně často je na českých zahrádkách vidět stromková forma rybízu. Narozdíl od keřového, který se dožívá v průměru 20 let, vydrží stromky rybízu asi 8 až 10 let. Stromky se zpravidla vysazují ke kůlům, podobně jako keře se na jaře zkracují na čtyři až pět výhonů a dvě až čtyři očka. Díky takovému seříznutí vytvoříte pěknou a pravidelnou korunku. Každoročně budou stromky rybízu potřebovat udržovací řez. Samozřejmostí je odstraňování poškozených, přestárlých nebo slabých výhonů.

Černý, červený anebo bílý?

Bílé rybízy se sklízí zpravidla od poloviny července, obecně patří ke sladším odrůdám a nebývají tolik lákavé pro ptáky. Červený rybíz se podle odrůdy sklízí od června až do konce září. V zahradě udělá velkou parádu díky své barevnosti, obvykle mívá spíše kyselejší a výraznou chuť. Odrůdy černého rybízu dozrávají od července až do poloviny srpna. Jsou šampiony v množství vitamínu C a mají velmi specifickou chuť.

Skvělí sousedé pro rybíz

Keře či stromky rybízu sázejte poblíž bylinkových záhonů. Nejvíce jim svědčí pelyněk, který je ochrání před řadou škůdců. Přirozeně prospívá vedle kopřiv i špenátu.

(na fotografii Pelyněk pravý)

Rybízu svědčí humózní hlinitopísčité půdy

Rybízu se nedaří v mělkých a suchých půdách, ale nemá rád ani přemokřená stanoviště. Vyhovuje mu humózní hlinitopísčitá půda. V prvních letech bude potřebovat bohatou zálivku. Keřový rybíz po vysazení určitě mulčujte. Postupný rozklad nastýlky dodá keřům živiny a dovede udržet velké množství vlhkosti v půdě. Rybízovým keřům i stromům se skvěle daří na slunci i v polostínu, kde plodí o trochu méně.