Na plody rakytníku létal i bájný Pegasus

Hustý keř se záplavou plodů

Rakytník řešetlákový je velmi hustý a trnitý keř, který zaručeně odradí všechny nechtěné návštěvníky. Jeho krásné stříbřité listy se ve zralém věku zbarví do zelena a na zimu opadávají. Rakytník je dvoudomý, proto byste vedle sebe měli pěstovat samčí a samičí rostlinu – mírně se liší barvou květu, ale stále se jedná o rakytník, takže i když je vysadíte vedle sebe, bude vaše zahrada působit uceleným a harmonickým dojmem. V naší nabídce si můžete vybrat z obou pohlaví, která jsou uvedena na detailu každé rostliny. Zvolit můžete také samosprašnou odrůdu, kde tento problém zcela odpadá. Plody rakytníku jsou menší kulovité či válcovité peckovice. Jejich barva se liší podle konkrétní odrůdy – od červené až po červenooranžovou. Mají velmi výraznou sladkokyselou chuť, dát si je můžete rovnou čerstvé nebo zužitkovat v řadě pokrmů.

Posiluje organismus bohatou dávkou vitamínu C

Rakytníku se přezdívá „citroník severu“ nebo „sibiřský zázrak“ – oba názvy se vztahují k bohatému obsahu vitamínů a minerálů. Kromě zmiňovaného vitamínu C obsahuje též vitamín A, B1, B2, B6, B9, B12 a minerály. Posiluje organismus, působí preventivně proti nachlazení a rakytníkový olej pomáhá při hojení popálenin. Jeho listy se zpracovávají na bylinkové čaje. Rakytník se dříve používal i k léčení koní – odtud je odvozen jeho latinský název Hippophae Rhamnoides, řecké hippos znamená kůň, phaes světlo. Bájný Pegasus si k rakytníkům pravidelně létal a pojídal jejich listy i plody.

Nenáročný keř na pěstování

Keři se bude výborně dařit na plném slunci v lehkých propustných půdách. Určitě snese delší sucho, když pojedete na dovolenou, ale jinak byste se za ním měli do zahrady pravidelně vypravit a dopřát mu dost vláhy. Mrazuvzdorný rakytník se příliš nehodí na stanoviště s těžkými jílovitými půdami. Možná vám vždycky vrtalo hlavou, jak dobře prosperují rakytníky ve městech, poblíž silničních komunikací, kde se nedaří prakticky ničemu. Tento keř se totiž využívá jako meliorační dřevina. Na jeho kořenech žijí symbiotické bakterie, které na sebe poutají dusík a umožňují rakytníku přežít i ve velmi chudých půdách. I na takových stanovištích rakytník díky svým schopnostem obohacuje okolní půdu. V Číně a Mongolsku se zase využívá k předcházení erozí způsobených větrem. 

Sklízení rakytníku vyžaduje trochu praxe

Nad optimální dobou sklizně rakytníku občas váhají i velmi zkušení zahrádkáři, kteří ho mají na zahradě už několik let. Správnou dobu sklizně se vyplatí několik týdnů vyhlížet a chodit postupně ochutnávat, jestli už jsou bobule ve své nejlepší kondici. Když rakytník sklidíte o něco později, přijde o některé ze svých cenných látek. Snažte se proto vždy sklízet plně vyzrálé plody. Nejrozšířenější odrůda rakytníku Leikora dozrává obvykle v první polovině září, ale zasadit můžete i odrůdy Friesdorfer Orange nebo Hergo, které dozrávají až v druhé polovině září nebo začátkem října. Samotná sklizeň bývá také obtížná. Někdo pod keř rozprostře plachtu a opatrně třese kmínkem keře. Další zahradníci se pustí do pracného obírání, které není vzhledem k trnům právě příjemné. Doporučuje se také nechat keř přemrznout, protože se pak sklízí lépe. 

(keř v době sklizně na zahradě našeho kolegy, foto Marcel Kupka)

Dobroty plné vitamínů

V kuchyni uděláte s rakytníkem velkou parádu. Využijete ho především do nejrůznějších šťáv, sirupů, marmelád a kombinovat ho lze s řadou dalších dobrot. Začít můžete některou z našich inspirací:

(sklizeň v zahradě našeho kolegy, foto Marcel Kupka)

Rakytníkový sirup vyráběný za studena

Nasbírejte 0,5 kg plodů rakytníku. Pečlivě je rozmixujte tyčovým mixérem a propasírujte přes husté sítko, abyste odstranili pecičky i zbytky slupek. Rakytníkovou šťávu smíchejte s 1 kg tekutého medu. Směs nechte asi 3 hodiny v pokojové teplotě a občas promíchejte. Poté naplňte do lahví a uskladněte v ledničce. Sirup se hodí na slazení čaje, klasické ředění vodou nebo užívání po lžičkách jako prevence nachlazení.

Klasický rakytníkový sirup

Rozmixujte 2 kg plodů, ze kterých vám vznikne přibližně 1 litr šťávy. Ohřejte ho na 80 stupňů a postupně přidávejte cukr. Podle chuti doplňte maximálně 0,5 kg cukru. Pokud máte rádi hustou konzistenci sirupu, přimíchejte 2 lžičky tekuté pektózy. Sirup se ale dobře zahustí pouhým delším a pomalým varem. Po vychladnutí přelijte do lahví a uskladněte.

Rakytníková marmeláda

Nasbírejte si 1 kg plodů rakytníku a připravte si 1 kg cukru. Poměr můžete upravit podle vlastní chuti. Bílý cukr se dá dobře nahradit třtinovým cukrem, medem nebo různými sirupy. Plody umyjte, dejte do hrnce a rozvařte. Jakmile začnou praskat, propasírujte je přes hrubší sítko. Vraťte do hrnce, přiveďte k varu, a potom přisypte cukr. Povařte asi 5 minut, odstavte a ještě horké plňte do skleniček.