10.000+ druhů skladem
balení rostlin
Vedle angreštu a rybízu se v posledních letech v zahradách začínají objevovat borůvkové keře. Mají chutné plody, krásně vypadají a bohatě se rozrostou až do výšky dvou metrů. Pěstování borůvek rozhodně není žádná raketová věda – stačí jim dopřát vhodné prostředí a dobře se o ně postarat. Ony se zase postarají o vaše letní a podzimní svačiny.
Přirozené prostředí lesních borůvek
Borůvky se nejčastěji přirozeně vyskytují ve světlých lesích mírného pásma. Netvoří ojedinělé keříky, ale souvislé a bohaté porosty – přes celý les a občas i dva. Nízké keříky svými růžově bílými květy rozkvétají během června a podle nadmořské výšky nabízejí své plody od poloviny léta až do podzimu. Na pěstování v zahradách tyto menší keříky nejsou právě vhodné. Mnohem větší úrodu poskytují velkoplodé kultivary nebo hybridy vyšlechtěné z okrasné rostliny brusnice chocholičnaté. A protože nejvíce odrůd vzniklo v Kanadě a USA, říká se jim často „kanadské borůvky“. Sklízejí se v podobném období, tedy od poloviny července až do října a rozhodla se pro ně většina pěstitelů zahradních borůvek.
Kanadské borůvky v české zahradě
Při rozumných podmínkách borůvky rychle vytvoří hustý a bohatě rozvětvený keř. Dorostou přibližně do výšky 2 metrů, ale samozřejmě záleží na konkrétní odrůdě. Listy borůvek bývají světle zelené a na podzim se vybarví do červena, působí tak velmi okrasně. Zahradní borůvky kvetou většinou v květnu – v té době jsou jejich listy ovšem ne zcela vyvinuté, proto se řada zahrádkářů, kteří nemají s borůvkami zkušenosti, bojí, že si pořídili nějaké nedochůdče. Nebojte, dejte listům čas. Borůvky mají jemné chomáčky květů, které často tvoří šest i více silně vonících kvítků. Během dvou měsíců na jejich místě vyrostou tmavě modré plody, které jsou svou velikostí dvojnásobné i větší než naše lesní borůvky. Mají světlejší dužinu, tolik nebarví ruce a trička strávníků a jsou také méně aromatické. Na keři dozrávají postupně, takže je můžete mlsat, kompotovat nebo používat v kuchyni až do pozdního podzimu.
Péče o půdu přinese dobrou úrodu
Ano, borůvky jsou trošku princezny. Určitě se pro ně najde místo v každé zahradě, ale je třeba o něm rozumně popřemýšlet a vybrat ty nejvhodnější podmínky. Zbytek už dotvoříte správnou půdou a pečlivou péčí. Borůvky vyžadují kyselou půdu s hodnotou pH 3,5 až 5. Pokud se na vaší zahradě na určitém místě daří rododendronům, tak to je přesně ta lokace, kterou potřebují i borůvky.
Musíte je dostatečně zalévat. Evropské lesní borůvky rostou ve vřesovištních a písčitých lesních půdách, kde mají dostatek dešťových srážek. Severoamerické borůvky ovšem potřebují vlhčí půdu, ale nesmí být trvale zamokřená. Důležitá je i správná voda - nesmí být moc tvrdá, nejvhodnější je dešťová.
Borůvky a vápník k sobě nepatří. V půdách s vysokým obsahem vápníku se borůvkám nikdy nebude dobře dařit. I kdybyste jim připravili tu nejlepší půdu, časem se jejich kořeny rozrostou a rostlina může začít opět chřadnout. Můžete ale vysadit muchovníky nebo zimolezy kamčatské – barvou, chutí i obsahovými látkami vám poskytnou velmi podobné plody, ale nepotřebují tak kyselou půdu a nejsou tolik náročné na zálivku.
Jak vysazovat borůvky
Při výsadbě borůvek se držte především informací o vybrané odrůdě, které najdete v popiscích našeho webu. Pokud jsou informace stručnější, nevyžaduje odrůda nic speciálního, a tak postupujte podle obecného návodu. Vždy se doporučuje vysadit alespoň 2 až 3 keře nejlépe jiných kultivarů. Vzájemné opylení podpoří bohatou násadu plodů. Také si zajistíte delší období sklizně, jelikož každý kultivar má jiné vlastnosti. Jednotlivé rostliny vysazujte do vzdálenosti 1 až 1,5 metru, ideálně na podzim nebo na jaře. Obvykle se vysazují dvouleté nebo tříleté rostliny s dobrým kořenovým balem. Kořeny by měly být 10 centimetrů pod okolním povrchem půdy. Pod kořenovým balem by tak měly rostliny najít potřebné živiny, které podpoří tvorbu nových výhonků. Okolní zeminu pořádně přišlápněte a rostlinu důkladně zalijte. Zálivková voda by neměla obsahovat vápník a její množství by mělo být přiměřené. Rostlinám obecně (a borůvkám zvláště) svědčí vydatná zálivka jednou za několik dní než každodenní jemné kropení, které se ke kořenům pořádně nedostane. Dobrá zpráva pro lenivější zahrádkáře, ne?
Borůvky potěší mulčování
Po výsadbě borůvkám svědčí mulčování – k němu můžete využít borovou kůru, jehličí nebo listovku. Důkladným zamulčováním snížíte ztrátu půdní vláhy a zamezíte růstu plevelu. Samozřejmě si také můžete zakoupit mulčovací kůru určenou speciálně pro tento účel.
Důležité: Čerstvě vysazené rostliny neseřezávejte, naopak počítejte s tím, že i v prvním roce můžete sklidit docela pěknou úrodu. Odstraňte jenom poškozené větve.
Tipy pro zdárné pěstování
Budou-li mít borůvky v prvním roce dostatek vláhy, pěkně zakoření a mohou se v růstu poměrně hodně vyšvihnout. Při dobré péči počítejte s novými letorosty dlouhými 30 až 45 centimetrů. V prvních letech borůvky nepotřebují řez. Později provádějte zmlazovací řez, aby rostliny vytvořily nové a silné výhony. Provádí se během vegetačního klidu a mělo by po něm zůstat 5 až 8 silných větví. Pořádnou úrodu obvykle sklidíte až druhý rok po výsadbě, nejvíce ale až po několika letech. Počítejte s 5 až 10 kilogramy ovoce ročně. Počítejte ovšem také s tím, že se o borůvky budete muset podělit s ptáky, kteří si na ně tu a tam rádi zaletí. Borůvky můžete množit semeny, ale praktičtější bude řízkování. Borůvky obvykle netrpí žádnými chorobami, proto nepotřebují klasické ochranné postřiky. Skvělá zpráva, že? Méně chemie, více chuti.
Borůvka chocholičnatá, kanadská borůvka 'Berkeley'
Vaccinium corymbosum 'Berkeley'
Borůvka chocholičnatá, kanadská borůvka 'Bluecrop'
Vaccinium corymbosum 'Bluecrop'
Borůvka chocholičnatá, kanadská borůvka 'Goldtraube'
Vaccinium corymbosum 'Goldtraube'
Borůvka chocholičnatá, kanadská borůvka 'North Blue'
Vaccinium corymbosum 'North Blue'