Festuca amethystina je okrasná travina česky známá jako Kostřava ametystová. Rostlina se řadí do čeledi lipnicovité – Poaceae. Stálezelená a vytrvalá tráva je původem ze střední a východní Evropy, najdeme ji hlavně v horských oblastech Alp, Karpat a Balkánského poloostrova.

Tvoří husté trsy, listy jsou jehlicovitého tvaru dlouhé přibližně 0,2 m, převislé, jemné, modré až světle zelené, případně přecházejí do barvy tmavě zelené až stříbrné. Koncem jara a na začátku léta v měsících červen až červenec rostlina kvete řídkými latěmi fialové barvy, které později přejdou do zlata.

Kostřava ametystová v zahradě

·         Hodí se do záhonů, ale i pro skupinové výsadby skalek.

·         Svou velikostí je ideální na hroby nebo do květináčů či misek.

·         Uplatní se i do střešních zahrad nebo k osazení pokryvu půdy.

·         Ideální na okraje záhonů, do štěrkových nebo obkládaných řad.

Návod na pěstování

Kostřava ametystová je nenáročná tráva, dobře roste na slunci i v polostínu. Zemina může být i sušší, propustná, hlinitopísčitá. Kostřavy nejlépe prospívají na půdách chudých na živiny. Měly by být dostatečně propustné, štěrkovité nebo písčité. Zálivka stačí občasná. Na zimu rostlina zatahuje, takže na jaře vyráží zpod země od kořene. Nejčastěji vysazujeme skupiny trsů asi deseti kusů rozložených na metr čtvereční.

Kostřava nesnáší přelévání, jinak hnije. Každý čtvrtý rok trsy vyryjeme, rozdělíme a přesadíme, aby došlo k obnovení výsadby. V létě ihned po odkvětu odkvetlá květenství sestřihneme, jinak dojde k samovýsevu, což je u šlechtěných druhů nežádoucí. Nové rostliny totiž nebudou mít požadované vlastnosti, především ne barvu. Samotnou trávu však nikdy nestříháme, pouze na jaře vyčešeme odumřelá stébla. Při práci používáme rukavice, hrozí totiž nebezpečí, že se o trávu pořežeme. Kostřavy jsou většinou mrazuvzdorné, přezimují bez problémů a nepotřebují přitom ani přikrývku z chvojí.