Luzula sylvatica je stálezelený druh trávy česky známý jako Bika lesní. Tato travina patří do čeledi Juncaceae – sítinovité. Tráva je rozšířena téměř po celé Evropě i v některých částech Asie. V přírodě má v oblibě zejména vlhčí stanoviště v lesních podrostech, vřesoviště, rašeliniště a křoviny. Tvoří husté trsy sytě zelených, lesklých listů, takže působí kompaktně, bochníkovitě až polštářovitě.

Bika lesní vytváří spolehlivě mrazuvzdorný, stálezelený, hustý, trsovitý porost tuhých, cca 2 cm širokých, fontánovitě odstávajících listů. Může dosahovat výšky až 0,4 m. Ke konci sezóny jsou listy delší a většinou poléhají. Rostlina se rozšiřuje pomocí oddenků. Kvete od dubna do května jemnými, tmavě hnědými kytičkami sestavenými na vzpřímených stéblech. Nové listy vzcházejí od dubna. Vzhledem k lesnímu původu kultivaru nepřekáží ani hustý listový pokryv na podzim.

Bika lesní v zahradě

·         Své uplatnění najde v geometrických výsadbách.

·         Svým kompaktním vzrůstem potěší i v malých skupinkách nebo různých smíšených výsadbách.

·         Stejně vynikne ve venkovských zahradách, ale i při chatách.

·         Při hustší výsadbě můžeme docílit v krátkém čase úplného zapojení porostu.

·         Takto zkomponována výsadba efektně nahradí trávník ve stínu pod korunami stromů.

·         Je možné ji použít i k výsadbě do mobilních nádob.

Návod na pěstování

Bika lesní nemá vysoké nároky na pěstování. Nesnáší však přímé slunce a vysušené půdy. Pokud je ale půda dostatečně mokrá, případně je dobře zavlažovaná, vydrží i větší příděl slunečních paprsků. Rostlina preferuje polostinné až stinné stanoviště, která jsou blízká jejímu přirozenému výskytu v přírodě. Půdy jí vyhovují kyselejší, dobře propustné.

Přibližně po 8–10 letech rostliny zmlazujte, to znamená, že je vykopeme a rozdělíme na menší trsy, které znovu zasadíme. Tímto způsobem podpoříme a zlepšíme kondici rostlin. Vysazujeme v počtu cca 7 ks rostlin na m2. Bika lesní je odolná vůči mrazům až do -23,3 °C.