Sytě fialové květy s výraznými zelenkavými skvrnami na hrdle upoutají pozornost. Tento stálezelený pěnišník kvete koncem května až začátkem června. Jedná se o starou a mimořádně odolnou odrůdu s čistými, tmavě zelenými listy. V 10 letech doroste do výšky 140–160 cm.

Známý také pod názvem Monsieur Marcel Menard. Vyšlechtil ho Croux ve Francii v roce 1924. Tento pěnišník je získal ocenění Award of Garden Merit od RHS v roce 2013.

Řadíme ji do čeledi Ericaceae – vřesovcovité. 

Velkokvětý pěnišník v zahradě:

• ve skupinách do  do parků, ale i do malé zahrady,
• oživí stinná zákoutí,
• ideální do stínu vzrostlých stromů,
• krásně ho doplní (kapradiny, bohyšky…),
• vynikne v kombinaci s (opadavými azalkami, magnoliemi, hortenziemi, javory…)

Návod na pěstování:

Pro výsadbu vyberte chráněné místo nejlépe v lehkém stínu. Plné polední slunce může způsobit popálení listů. Pěnišníku se daří v dobře odvodněné, humózní, vlhké a kyselé půdě. Výsadbová jáma pro pěnišník by měla být 3-4× širší než velikost balu rostliny. V těžších půdách je nezbytná drenáž. Před výsadbou je vhodné bal rostliny na několik minut namočit do vody. Můžete navíc podpořit ujmutí rostliny aplikací mykorhizních hub na kořeny. Vysazujte mělce do substrátu s vysokým podílem rašeliny (50–70 %). Po výsadbě přiměřeně zalijte. V sušším období je optimální zálivka dvakrát týdně. Vhodné je zamulčování slabou vrstvou odleželé borové či smrkové kůry, která udrží vlhkost, potlačí růst plevelů a v létě zamezí přehřívání půdy.

V zimě je vhodné během mrazivých dnů chránit poupata a listy před poškozením přikrývkou rostlin světlou textilií či chvojím.  

Pro zdravý růst a bohaté kvetení je nezbytná správná výživa rostlin v následujících letech. Na začátku dubna je vhodné přihnojení rohovinou a v průběhu vegetace pak dohnojování rozpustným či granulovaným hnojivem pro vřesovištní rostliny. Alternativou je použití hnojiv s pomalým uvolňováním (např. Osmocote Rhododendron, Silvamix Rhododendron) na jaře. 

Bezprostředně po odkvětu je vhodné opatrně vylomit květenství, aby rostlina bohatě nasadila květy do příští sezóny a nevysilovala se tvorbou semeníků. Tvarování či prořezávání starších rostlin je možné brzy na jaře.

Všechny části rostliny jsou při požití jedovaté.