Osvěžující kombinace barev! Úžasné tmavě fialové květy s výraznými skvrnami na horních lalocích, kvetou koncem května a začátkem června. Jednoduché květy o průměru až 10 cm rostou po 14–21 v jednom plochém, široce kulatém květenství. Některé hladké okvětní plátky hvězdicovitých květů jsou silně ohnuté dozadu. Z poupat se otevírají 5–6 četné květy světle chladné fialové barvy. Na horním okvětním lístku je velké, tmavě fialové, téměř černé oko, které na sousedních okvětních lístcích bledne do fialové. Stálezelená odrůda s drobnými tmavě zelenými listy.

Tmavě zelené olistění podtrhuje chladnou barvu květů a zvyšuje jejich kontrast. Neobvykle vysoký pěnišník se štíhlým, vzpřímeným habitem je ideální pro vytvoření stínu.

V 10 letech doroste výšky 140 cm a šířky 160 cm. Je mrazuvzdorný do -24 °C.

Vyšlechtil ho známý německý šlechtitel Holger Hachmann v roce 2009 křížením R. 'Marsalla' X 'Peter Alan'.

Řadíme ji do čeledi Ericaceae – vřesovcovité. 

Velkokvětý pěnišník v zahradě:

• ve skupinách do  do parků, ale i do malé zahrady,
• oživí stinná zákoutí,
• ideální do stínu vzrostlých stromů,
• krásně ho doplní (kapradiny, bohyšky…),
• vynikne v kombinaci s (opadavými azalkami, magnoliemi, hortenziemi, javory…)

Návod na pěstování:

Pro výsadbu vyberte chráněné místo nejlépe v lehkém stínu. Plné polední slunce může způsobit popálení listů. Pěnišníku se daří v dobře odvodněné, humózní, vlhké a kyselé půdě. Výsadbová jáma pro pěnišník by měla být 3-4× širší než velikost balu rostliny. V těžších půdách je nezbytná drenáž. Před výsadbou je vhodné bal rostliny na několik minut namočit do vody. Můžete navíc podpořit ujmutí rostliny aplikací mykorhizních hub na kořeny. Vysazujte mělce do substrátu s vysokým podílem rašeliny (50–70 %). Po výsadbě přiměřeně zalijte. V sušším období je optimální zálivka dvakrát týdně. Vhodné je zamulčování slabou vrstvou odleželé borové či smrkové kůry, která udrží vlhkost, potlačí růst plevelů a v létě zamezí přehřívání půdy.

V zimě je vhodné během mrazivých dnů chránit poupata a listy před poškozením přikrývkou rostlin světlou textilií či chvojím.  

Pro zdravý růst a bohaté kvetení je nezbytná správná výživa rostlin v následujících letech. Na začátku dubna je vhodné přihnojení rohovinou a v průběhu vegetace pak dohnojování rozpustným či granulovaným hnojivem pro vřesovištní rostliny. Alternativou je použití hnojiv s pomalým uvolňováním (např. Osmocote Rhododendron, Silvamix Rhododendron) na jaře. 

Bezprostředně po odkvětu je vhodné opatrně vylomit květenství, aby rostlina bohatě nasadila květy do příští sezóny a nevysilovala se tvorbou semeníků. Tvarování či prořezávání starších rostlin je možné brzy na jaře.

Všechny části rostliny jsou při požití jedovaté.