Velmi známá, stará a osvědčená odrůda pěnišníku. Květy na začátku kvetení jsou jasně rubínově červené, pak světlejší s fialově hnědými znaky na vnitřní straně. Na prudkém slunci mohou vyblednout do jemně růžové. Květenství je 12 cm vysoké, 14 cm široké, s 13–17 květy, přičemž průměr jednotlivého květu je 6–7 cm. Kvete na konci května a na začátku června.

Pěnišník má silný vzpřímený růst, jako starší rostlina poněkud volnější, ve stáří 10 let doroste 140 cm výšky a 160 cm šířky.  Stálezelená odrůda s drobnými tmavě zelenými listy, kterékrásně kontrastují s květy. Tento kultivar je mrazuvzdorný do –25 ˚C.

Vyšlechtili ho M. Koster & Sons v Nizozemsku v roce 1902 křížením R. 'Parsons' Grandiflorum'(s) X neznámý.

Řadíme ji do čeledi Ericaceae – vřesovcovité. 

Velkokvětý pěnišník v zahradě:

• ve skupinách do  do parků, ale i do malé zahrady,
• oživí stinná zákoutí,
• ideální do stínu vzrostlých stromů,
• krásně ho doplní (kapradiny, bohyšky…),
• vynikne v kombinaci s (opadavými azalkami, magnoliemi, hortenziemi, javory…)

Návod na pěstování:

Pro výsadbu vyberte chráněné místo nejlépe v lehkém stínu. Plné polední slunce může způsobit popálení listů. Pěnišníku se daří v dobře odvodněné, humózní, vlhké a kyselé půdě. Výsadbová jáma pro pěnišník by měla být 3-4× širší než velikost balu rostliny. V těžších půdách je nezbytná drenáž. Před výsadbou je vhodné bal rostliny na několik minut namočit do vody. Můžete navíc podpořit ujmutí rostliny aplikací mykorhizních hub na kořeny. Vysazujte mělce do substrátu s vysokým podílem rašeliny (50–70 %). Po výsadbě přiměřeně zalijte. V sušším období je optimální zálivka dvakrát týdně. Vhodné je zamulčování slabou vrstvou odleželé borové či smrkové kůry, která udrží vlhkost, potlačí růst plevelů a v létě zamezí přehřívání půdy.

V zimě je vhodné během mrazivých dnů chránit poupata a listy před poškozením přikrývkou rostlin světlou textilií či chvojím.  

Pro zdravý růst a bohaté kvetení je nezbytná správná výživa rostlin v následujících letech. Na začátku dubna je vhodné přihnojení rohovinou a v průběhu vegetace pak dohnojování rozpustným či granulovaným hnojivem pro vřesovištní rostliny. Alternativou je použití hnojiv s pomalým uvolňováním (např. Osmocote Rhododendron, Silvamix Rhododendron) na jaře. 

Bezprostředně po odkvětu je vhodné opatrně vylomit květenství, aby rostlina bohatě nasadila květy do příští sezóny a nevysilovala se tvorbou semeníků. Tvarování či prořezávání starších rostlin je možné brzy na jaře.

Všechny části rostliny jsou při požití jedovaté.