syn. Caprea vulgaris – jíva obecná
                                    vrba obecná

Rostlina pochází z čeledi Salicaceae – vrbovité a rodu Salix. Tato dřevina je opadavým stromem nebo větším keřem. Dorůstá 10 metrů do výšky a 8 až metrů do šířky. Tento euroasijský druh je na našem území domácí. Jinak se vyskytuje téměř přes celou Evropu až po severovýchodní Asii a severní Irán.
Kůra jívy je hladká a šedá, u starých exemplářů rozpukaná a tmavošedá. Zelené listy jsou vejčité s dlouhým řapíkem. Okraj listu je vroubkovaný. Spodní strana listu je šedavě plstnatá s výraznou žilnatinou. Dřevina kvete před olistěním v březnu. Samčí jehnědy - „kočičky“ rozkvétají do žluta (tyčinky obalené pylem) a samičí do zelena. Jsou první potravou včel. Semena jsou ochmýřená a vítr je roznáší po okolí. Vrby všeobecně jsou rychle rostoucí druhy stromů, a proto jsou stejně jako topoly krátkověké. Průměrný věk jívy, kterého se dožívá, je něco mezi 40 a 60 roky.
Tato vrba je velmi světlomilná a narozdíl od ostatních druhů velmi špatně snáší zamokření, zejména trvalé. V přírodě roste ve velmi světlých listnatých lesích či na okrajích lesů, v příkopech podél cest a je to svým způsobem rumištní dřevina, která jako jedna z první kolonizuje skládky, náspy, staré lomy atd. Většinou roste na suťovitých či kamenitých půdách. Proto tato dřevina preferuje slunné stanoviště a dobře propustné, středně vlhké, hlubší půdy. Je mrazuvzdorná.
Hodí se zejména do keřových či stromových skupin v parcích či zahradách krajinářského typu. Včelaři jí využívají jako medonosnou dřevinu. Je hostitelskou rostlinou pro dva druhy motýlů  - batolce červeného a duhového.