Jedna z nižších borovic, patřící do čeledi borovicovité dorůstající 3 metrů výšky a 2 metrů šířky. Původní domovinou jsou Skalisté hory, kde obsazuje horní hranici lesa v nadmořských výškách nad 2 400 m. Její areál zasahuje na území států Colorado, jižní Utah, jižní Nevada a jihovýchod Kalifornie. Menší areál má ještě v pohoří San Francisko v severní Arizoně.
Podmínky na jejím stanovišti jsou značně kruté – sucho, mráz, kamenitý profil, krátká vegetační doba (cca 2 až 3 měsíce).
Tento strom je velmi pomalu rostoucí, ale dlouhověký. Poddruh longaeva, který je někdy považován za samostatný druh, dosáhl u třech svých jedinců věk 4 750 let, po mikroskopickém přeměření bylo zjištěno dokonce 5 000 let. Drží tedy rekord v dlouhověkosti.
Tato borovice je malá, někdy vícekmenná, s nepravidelnou korunou. Jehlice vyrůstají ve svazečku po pěti, jsou tmavě zelené, na vnitřní straně bělavé a nesou na sobě vyloučenou bělavou pryskyřici. Délka je cca 2-4 cm a jsou hustě nahloučené na větvičkách. Letorosty jsou silné, ochlupené a světle oranžovožluté. Šišky jsou přisedlé, až 9 cm dlouhé, štítky plodných šupin nesou až 8 mm dlouhou osinu, podle které má tato borovice český název. Borka je hladká, zelenkavá, s věkem šupinatí. Ve své domovině si nechává na větvičkách i 20 až 30 ročníků jehlic u nás většinou jen 6 až 10.
Tato kuriózní borovička má nyní v zahradnictví čím dál větší oblibu. Pro svůj pomalý růst a obrovskou odolnost vůči klimatickým změnám je používána hlavně jako solitér do malých zahrádek, případně nádob. V našich podmínkách se ve výsadbě používá pouze subsp. (poddruh) aristata.