Jehličnatý strom z čeledi borovicovité a rodu jedlovec pochází z východních států USA (od Alabamy, Severní a Jižní Karoliny po Skalisté hory po jihovýchodní Kanadu). Dorůstá výšky 15 m a šířky 7 m. Průměrně se dožívá 500 let, nejstarší strom měl údajně 988 let. Ve své domovině je to velmi významná hospodářská lesní dřevina, v Evropě se využívá jen k parkovým účelům. Dřevo této rostliny je měkké, přesto velmi trvanlivé (využívané ve stavebnictví a papírnictví severní Ameriky), kůra se využívala pro obsah tříslovin – taninu v koželužnictví. Ve své domovině je členem smíšených lesů do výšky 750 m n. m., kde obsazuje většinou chladné a vlhké polohy.
Jedlovce  jsou stromy s červenohnědavou borkou, která je hluboce brázditá. Větve z kmene vyrůstají nepravidelně, někdy převisle. Terminál stromu je vždy částečně převislý. V úžlabí loňských větviček vyrůstají krátce stopkaté kulovité až válcovité samčí šištice. Samičí šištice vyrůstají na koncích loňských větviček. Šišky tohoto stromu jsou nerozpadavé, velmi drobné, v mládí vzpřímené, ve zralosti převislé. Semena dozrávají na podzim v prvním roce, ale zůstávají v šiškách na stromě minimálně do léta dalšího roku. Semena mají křídla s malým pryskyřičnatým měchýřkem. Podpůrné šupiny samičích šišek jsou kratší než plodné. Jehlice  jedlovců jsou tmavozelené, na líci bez průduchů, na rubu mají dvě řady bílých pruhů, tvořených průduchy. Pupeny na větvičkách jsou vejčité na konci špičaté.
Tsugy mají široce kuželovitou korunu s převislými větvemi. Velmi dobře koření v zemi, prakticky se nevyvrací.
Preferují slunečné stanoviště, snesou však i stín. Nemají rády vápník, proto by půda měla mít neutrální až mírně kyselou reakci. Vyžaduje půdy propustné, vlhčí, nesnáší sucho. Jsou plně mrazuvzdorné, u nás rostou ve všech polohách. Dřeviny dávají přednost chladnějším polohám.
Využití tsugy je zejména jako solitera v parkových úpravách či větších zahradách.